Archiv‎ > ‎Časopis‎ > ‎

Praha 2012

přidáno: 4. 6. 2012 0:22, autor: Neznámý uživatel   [ Aktualizováno 10. 6. 2012 23:50 uživatelem David Hawiger ]
    Náš poslední výlet směřoval do hlavního města Prahy. Jeli jsme regiojetem s krásnou obsluhou, proto nám nepřišlo, že cesta trvala tři a půl hodiny. Dorazili jsme do Prahy, sjeli po eskalátorech a nastoupili do metra, které nás dovezlo až k hostelu Ládví, kde jsme byli ubytování. Po ubytování jsme vyrazili na Vyšehrad a hřbitov Slavín, kde jsou uložena těla slavných osobností jako Bedřich Smetana, K.H. Borovský, Božena Němcová, Josef Čapek a další. Vyjeli jsme lanovkou k Petřínské rozhledně, kterou jen odvážnější z nás vylezli až nahoru. 200 schodů byla docela fuška, ale za ten výhled na Prahu to stálo. Také jsme naštívili zrcadlové bludiště. Někteří z nás se tak ztratili, že začali do zrcadel narážet. Vyfotili jsme se ve zkroucených zrcadlech. Potom jsme šli navštívit Vencu (Václava Klause) na Pražský hrad, spolu s Vladislavským palácem, dále na Loretu a prošli jsme starou Zlatou uličku. Po prohlídce jsme se jeli chystat do hostelu na večerní Křižíkovu fontánu. Vedle fontány byly kolotoče, a protože jsme měli čas před vystoupením, zašli jsme si celá třída zablbnout na autodrom a spolu s panem Zgažarem na horskou dráhu. Někteří gantlemani vystřelili holkám papírovou růžičku. A už přišel čas na písně Michaela Jacksona. Byla to nádhera. Po skončení jsme si šli chvilku zatančit na pivní festival. Na hostel jsme dorazili v pozdních hodinách a únavou zapadli do postele. 
    Páteční ráno bylo pro nás těžké. Nevyspalí jsme se ráno v 6:30 museli chystat na další courání po Praze. Nejdříve jsme se vydali prozkoumat místo, kde ti naši "úžasní" politici vlastně hlasují - do senátu. Budovou senátu nás prováděla velmi příjemná a upovídaná paní. Chvíli jsme nakoukli do živého hlasování. Potom jsme zavítali do Židovského muzea. Šla s námi i průvodkyně, která toho o židovské kultuře věděla opravdu hodně. Prohlédli jsme si tři synagogy a židovský hřbitov. Zašli jsme i do domu, který měl vnitřní stěny popsané asi 80 000 jmény obětí holocaustu. Po této prohlídce jsme dostali hlad, a tak jsme si zašli na oběd. Někteří do restaurace, jiní do KFC. Sedm z nás s panem Zgažarem navštívilo zajímavou výstavu HUMAN BODY. Zde jsme mohli důkladně prozkoumat každou část lidského těla. Ostatní dostali tříhodinový rozchod na Václavském náměstí. Po výstavě jsme jeli na hostel. Po cestě jsme potkali muže, který vyráběl přívěsky jmen. Vyrábění přívěsků chvíli trvalo, ale byly pěkné. Nasedli jsme do metra, dojeli k hostelu Ládví a na chvilku si odpočinuli. No moc dlouho ne, protože jsme se museli chystat na muzikál, na který jsme měli vyrazit v šest. Dorazili jsme k divadlu Goja Music Hall a nedočkavostí jsme se nahrnuli dovnitř. Sál byl obrovský, a proto jsme asi 15 minut hledali svá sedadla. Usadili jsme se a čekali, až muzikál Bídníci začne. Zhasla se světla a muzikál začal. Nebudu ho celý popisovat, už proto že trval asi tři hodiny, ale byl to skvělý zážitek. Po muzikálu jsme se vydali krásnou, romantickou večerní Prahou. Tom byl tak oslepen krásou večerní Prahy, že si nevšiml malého betonového patníku stojícího přímo před ním. Otočila jsem se a uviděla Toma visícího přes patník. Na zámeckých schodech jsme udělali noční fotku a vrátili jsme se na hostel "spát". V noci jsme si chtěli trochu zablbnout, a tak jsme si v klubovně zahráli schovku. Všichni jsme se schovali a byli potichu. No, na Pavla došly střevní potíže, prý z KFC. V tom tichu z něj vyšel hlasitý vzduch a všichni jsme vybouchli smíchy, což byl konec schovky. Po schovce jsme se rozhodli zkrášlit nehty našich spolužáků, a tak jsme je nalakovali tmavě červeným lakem, no vypadali krásně. V pozdních hodinách jsme nakonec všichni zalehli do postele a usnuli. 
    Třetí den jsme si mohli konečně trochu více pospat, protože jsme nemuseli tak brzy vstávat. Ráno jsme šli na prohlídku Národního divadla. Po cestě jsme se zastavili u kostela svatého Cyrila a Metoděje, ve kterém se skrývali atentátníci na Heydricha. Prohlídka historické budovy divadla byla krásná, dokonce jsme vyšli i na střechu, z níž  byl půvabný výhled na Hradčany a celou Prahu. Na závěr našeho výletu jsme zašli do Technického muzea. Mohli jsme spatřit expozici dopravy, letectví, architektury, tiskařství, astronomie a další. Po muzeu jsme se vrátili na hostel pro věci. Pak už jsme se dostali na nádraží a odcestovali domů. 
   Tohle byl pro nás poslední školní výlet. Poslední výlet, který jsme si mohli užít spolu. 

                                                                                                                Autoři Nikol Maňáková a Pája Novosadová!
Comments